KLUB ČESKÝCH TURISTŮ,

odbor TJ Tatran Třemošná z.s.

 

 

Historie turistiky ve Třemošné

 

Zakladatelem turistiky ve Třemošné byl pan František Vorel. Začal chodit se svou rodinou na turistické vycházky do nedalekého okolí Třemošné. Postupně se k nim přidávaly další děti a v roce 1957 byl ve spolupráci s pionýrskou organizací základní školy založen turistický kroužek. Jeho náplní bylo poznávání přírody, zvěře a blízkého okolí Třemošné. Za přispění ředitele školy pana Jana Procházky se uskutečnil nábor dětí ve škole a některých akcí se pak zúčastnilo 100 - 160 dětí. Na tento počet už bylo potřeba více vedoucích. Jako vedoucí byli odborně vyškoleni nově vzniklým svazem turistiky ČSTV Antonín Kohout, Jan Procházka  a Václav Kratochvíl a tak následně vznikl také odbor turistiky při TJ Tatran Třemošná.  

 

 

Jednou z náplní tohoto odboru byly orientační závody, na které mládež připravoval pan František Vorel.  Jako bývalý letec měl velmi dobré orientační znalosti
a sám také ještě závodil.  Mladí sportovci z Třemošné se zúčastnili řady závodů okresního i krajského formátu.  Získali na nich výkonnostní třídy, od III. až po
I. stupeň v kategoriích mládeže i dospělých a také tituly krajských přeborníků. Orientační závody se postupem času ze svazu turistiky vyčlenily a byl založen samostatný Svaz orientačního běhu ČSTV, pod kterým třemošenští ještě určitou dobu působili. Postupem let si pan Vorel vychoval několik mladých spolupracovníků, ze kterých se později stali cvičitelé a pokračovali v jeho práci /Břetislav Steidl, Oldřich Nosek a Josef Mašek/.

 

Ve školním roce 1962/63 byl z iniciativy pana Miroslava Svobody /učitele a v té době zástupce ředitele ZŠ - ves/ založen tábornický oddíl se zaměřením na život v přírodě, turistiku a táboření. Prvními vedoucími jednotlivých družin byli Josef Kabát, Jiří Pirner a Bohouš Žák, později Jaroslav Havlík. Původní oddíl založili žáci 6.tříd, ale počet družin rostl každým rokem, zapojily se i dívky, které měly pod patronátem paní Marie Zemanová, Eliška Králová, paní učitelka Pavla Mužíková a slečny Věra Sirochmanová  a Lída Hýblová. Činnost družin pod názvy Lišáci, Vlci, Orli, Rychlé šípy, Robinsonky, Amazonky, Bílé holubice aj. byla zaměřena na výlety do širokého okolí i delší táboření v přírodě, kde se mladí táborníci učili zacházet s mapou a buzolou, pořádali soutěže v uzlování a v dalších tábornických dovednostech. Vyvrcholením každoroční činnosti byly letní tábory, nejprve u Manětína v údolí Klenoty a později na hájence Obořice, kterou oddíl získal do celoročního pronájmu. Po jeho ukončení byl ještě velký tábor oddílu za Stříbrem u Mezholez.

V roce 1966 bylo radou starších rozhodnuto postavit oddílovou klubovnu. Po dohadech o jejím umístění došlo k dohodě s TJ Tatran Třemošná o jejím umístění v novém areálu. Podmínkou byl přechod tábornického oddílu do existujícího odboru turistiky a název se změnil na Turisticko-tábornický oddíl TJ Tatran Třemošná. Stavba začala v dubnu 1967. Úsilím pánů Vlastimila Lesa, Bedřicha Dřízhala st., Rudolfa Lavičky, Rudolfa Kratochvíla a všech členů oddílu, jichž bylo v době největšího rozmachu kolem 150, byla klubovna postavena za 4 měsíce a v polovině září 1967 otevřena pro činnost všech družin. V této době vznikly dvě velké skupiny pod názvy Dakota a Zlatá lilie, tvořené ze starších, zakládajících členů, a dále vyvíjelo činnost několik dalších družinek, hlavně mladších ročníků.

Na podzim r. 1968 obnovil pan Miroslav Svoboda činnost Junáka v Třemošné. Mladší družiny přešly pod Junáka, ale skupiny Dakota a Zlatá lilie zůstaly v odboru turistiky TJ. V této době většina jejích členů studovala na středních školách nebo učilištích, chlapci pak v letech  1970 – 74 postupně absolvovali základní vojenskou službu. Po vojně a po studiích pak někteří opět pokračovali v činnosti odboru turistiky pod vedením Břetislava Steidla.

 

Turistika nabývala nové formy činnosti, oblibu získávaly dálkové pochody. Zakladatelem pochoduTřemošenská padesátka“ v roce 1973 se po absolvování několika průzkumných pochodů stal Břetislav Steidl. Při přípravě prvního ročníku dálkového pochodu s ním spolupracovalo několik dalších členů: V. Les, A. Kohout, J. Havlík, V. Mazurová, H. Šafaříková, M. Kovářová, F. Moc, J. Kondelík, A. Svěráková, J. Rampichová a M. Benešová. Pro první ročník byly připraveny trasy pochodu byly 15, 25 a 50 km. Hned 1. ročníku se zúčastnilo 213 turistů. Na 2. ročníku bylo zastoupeno již 5 krajů z Čech a Moravy. Od 6. ročníku byla zařazena krátká „Odborářská“ desetikilometrová trasa s účastí přes 600 pochodujících, která zvedla významně celkový počet na 1502 turistů. Pochodu se též zúčastnilo 16 turistů z bývalé NDR, z toho tři byli z družebního města Zeulenroda. Mezi turisty z Zeulenrody a z Třemošné tím vzniklo od roku 1978 dlouhotrvající přátelství (Freundschaft).  Od 8. ročníku byla připravena nová trasa 35 km nutná pro výkonnostní turistiku.  Počet startujících přesáhl 2000.  Při 9. a 10. ročníku mohli účastníci zhlédnout výstavu malíře Václava Brožíka - rodáka ze Třemošné. Při 10. ročníku byl počet účastníků již 2604. Další historii pochodu, některé dokumenty a aktuální přehled o účasti v tabulce najdete na stránce Třemošenská padesátka.

 

Třemošenská padesátka ale nebyla jedinou organizovanou akcí. V roce 1977 se konal III. Letní sraz turistů ČSR v Domažlicích, pro který členové našeho odboru (ing. M. Bokůvka, B. Steidl a J. Steidl)  připravili za spolupráce i jiných odborů turistiky trasu dálkového etapového pochodu z Kralovic do Domažlic v délce 152 km. Odbor také začal s přípravou závodníků na okresní soutěž Branně turistického závodu mládeže pod vedením Josefa Pikla a Břetislava Steidla. Pořádal místní kola a v roce 1979 byl ve Třemošné okresní sraz turistů, jehož hlavním programem byl okresní přebor Branně turistického závodu mládeže /BTZM/.

Odbor turistiky také pořádal výlety na kolech v počtu i 40 dětí. Například výprava na Radyni byla velmi náročná, obzvlášť pro vedoucí. Vyvrcholením roční činnosti odboru byly vždy putovní tábory po Čechách a Moravě (Českosaské Švýcarsko, Jeseníky, Máchovo jezero atd.). Jednou z hlavních náplní bylo plnění odznaků 100 Jarních kilometrů, Turista ČSSR, Turista pětiletky a plnění výkonnostních tříd. Z pověření Krajského svazu turistiky jsme v roce 1980 připravili dálkový etapový pochod  na  Československou  spartakiádu  z  Plzně  do  Prahy  v  délce  160  km.  Na  této  akci  pracoval  štáb  ve  složení:  B. Steidl,  ing.  M. Bokůvka  a  J. Kolář.

V roce 1981 připravil odbor turistiky 1. ročník dálkového etapového pochodu „Předjarním Manětínskem“. Postupně o něj byl velký zájem, protože se konal v málo známé a špatně dostupné oblasti Plzně – severu. Účast na tomto vícedenním putování byla omezena ubytovacími kapacitami škol, kulturních domů nebo tělocvičen. Uspořádali jsme celkem 12 ročníků s účastí 2177 turistů ze všech krajů republiky. Průměrná účast na akci byla 200 lidí. Včas bylo třeba zajistit ubytování, stravování, dopravu a trasy. Hlavním organizátorem byl ing. M. Bokůvka za spolupráce dalších členů: B. Steidl, J. Kolář, L. Mašek, A. Matějovic, V. Steidlová, H. Mašková, M. Valeš, J. Pikl, B. Dřízhal, L. Bruj, P. Král, R. Heckel, J. Tobiáš.

V roce 1983 jsme spolupořádali dálkový etapový pochod „Historií Západočeského kraje“ z Karlových Varů do Třemošné. Za náš odbor byli ve štábu ing. M. Bokůvka, L. Mašek, A. Matějovic a H. Mašková.

Z významných akcí v poslední době Klub českých turistů Třemošná spolupracoval při zajištění 9. ročníku mezinárodní IVV Olympiády, která se konala 28.-31.7.2005 v Plzni. Účastníci pochodů byli z 28 zemí v počtu 4 tisíc. Trasy vedly také přes Třemošnou. U klubovny KČT byla kontrola a občerstvení. Potkali jsme tu například skupinu z Japonska, což zde není obvyklé. Olympiády IVV se zúčastnili i členové našeho klubu J. Tobiáš, J. Tobiáš, M. Tobiáš, V. Steidl a J. Novák.

 

Členové našeho klubu nejsou jen pořadateli turistických akcí, ale také se jich aktivně zúčastňují. Mezi vyznavače výkonnostní turistiky patřili Láďa Mašek, Míra Škoula, Tonda Matějovic, Vilda Steidl, Pavel Král aj., kteří se zaměřili na velmi dlouhé 100 km pochody. Někteří stovky nejenom chodili, ale i běhali /např. Láďa Mašek absolvoval v letech 1980 – 1987 16 stovek, tu nejrychlejší za 12:38,45 hod. a Míra Škoula uběhl stovku za 10:54 hod./. Mezi „pěší“ stovkaře patří Jindřich Kolář, který je naším rekordmanem v počtu 100km pochodů /do r. 2008 jich absolvoval celkem 186/. V posledních letech se řadili mezi výkonnostní turisty kromě Jindřicha Koláře i Antonín Matějovic a Rudolf Kule.

 

Nedávná historie a současnost KČT Třemošná 

Činnost členů KČT Třemošná není vázána jen na nabídku oblastního nebo celostátního kalendáře turistických akcí, ale jednou až dvakrát do roka jsou pořádány různé společné výlety po celé České republice /zájem je velký, průměrná účast je 20-30 členů/, několikrát se také uskutečnila společná dovolená menší skupiny členů a oblíbená je i vodní turistika či cykloturistika.

V roce 2007 se v rámci oslav 50. výročí založení turistiky ve Třemošné podařilo vybudovat okružní naučnou stezku k historii i současnosti města. Díky obětavosti členů turistiky a několika sponzorů přišla na 40 tisíc korun. Je dlouhá 13 km a obsahuje 9 zastavení, většinou se zajímavými historickými fotografiemi a informacemi.

Ve stejném roce byla uspořádána ve výstavní síni malíře Václava Brožíka výstava k historii i současnosti turistiky. Bylo to nejen k 50 letům turistiky, ale též k 40. výročí vybudování klubovny. Výstava byla zahájena v den slavnostního otevření naučné stezky 22. 9. 2007 a skončila 7. 10. 2007. Během těchto dnů si přišlo zajímavé exponáty, fotografie, kroniky apod. prohlédnout přes 240 zájemců.

V posledním období přebrali třemošenští turisté organizaci několika dalších pochodů v regionu a plnění tematických turistických odznaků – Severní Plzeňsko I., II. a III.

 

Předsedové odboru turistiky od jeho založení po současnost:

 

František Vorel                 

1957 - 1967

Miroslav Svoboda           

1968

Břetislav Steidl             

1969 – 1975

Miloslav Holub               

1976 – 1977

Luboš Les                    

1978 – 1982

Oldřich Nosek               

1983 – 1985

Rudolf Kule                  

1985 – 1990

Pavel Král                   

1991 – 1992

Rudolf Kule                  

1993 – 2006

Václava Zavadilová        

2006 – současnost

 

Z dostupných pramenů zpracoval Břetislav Steidl a doplnili Miroslav Dřízhal, Luboš Les a Rudolf Kule.

 

Nejstarší historie sepsána k datu 16.1.2009, publikoval Mgr. Pavel Hyťha